Rozhovor s lektorem kurzů ČSJ, expertem na FMEA, auditorem, ale i interim manažerem Otto Holotou.
o jeho spolupráci s ČSJ, ale hlavně o tom, jak je to s kvalitou výrobků, které kupujeme, a proč…
Na jaké oblasti se především specializujete?
Aktuálně pro ČSJ se podílím na kurzech Harmonizovaná FMEA – jak těch sestavených ČSJ, tak nově licencovaného kurzu dle VDA QMC / AIAG. Mimo tyto aktivity dělám audity systému QMS ISO 9001, audity VDA 6.3 a projekty v rámci „interim“.
Jedná se o krizový management nebo i rezidenční činnost či jiné pozice podle požadavku klientů.
Jaká byla vaše cesta do ČSJ?
S ČSJ jsme v kontaktu prakticky od mého vstupu do automotive sektoru. Jako Quality Engineer jsem se zúčastnil kurzů technika kvality, manažera kvality a řady odborných kurzů. S ČSJ mám dlouhodobé vztahy, a tak zcela logicky se nabídla možnost spolupráce coby lektor. Před cca šesti roky vyvstala potřeba rozšířit kurzy FMEA a od té doby se na nich podílím.
Kam se z vašeho pohledu ubírá kvalita?
Definice kvality podle ISO 9000:2015 hovoří o splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Tedy o trvalých vlastnostech „přiřazených jak při vývoji produktu, tak při jeho výrobě“. Myslím, že mnoho lidí už má zkušenosti s tím, že výrobky jsou plné moderních technologií, elektroniky, technicky jsou neporovnatelně dále nežli před několika lety, ale na druhé straně nemají takovou životnost jako dříve. Hodně je to vidět právě v oblasti automotive, bílé techniky atd.
Každý o kvalitě mluví, ale ne každý do ní chce opravdu investovat – a nejde zdaleka jen o finance – např. i na oblasti školení pro zaměstnance. Existuje mnoho různých podpůrných programů a ocenění právě ke kvalitě, ale ekonomické hledisko bohužel vždy hraje svoji primární roli. Myslím, že jsme čím dál tím více konzumně zaměřená společnost a kvalita není vždy prioritou.
Velice často se výrobci snaží na výrobku „ušetřit“, někdy i na nesprávném místě – a za ušetřené prostředky si vlastně kupujeme zboží, na kterém „šetřil“ pro změnu zase někdo jiný. Osobně se často také setkávám s aspektem, kdy je kvalita spíše „vykontrolovaná“ (nadměrným počtem zbytečných a dodatečných kontrol) nežli „vyrobená“ v procesu. Tyto aspekty také určují „kvalitu“. Svým způsobem je to vidět i na formálním přístupu firem k samotným certifikacím systému QMS. Při pobytu v Číně jsem například došel k poznání, že levné a méně kvalitní výrobky tu máme, protože si je sami žádáme. Je pro nás často více prioritou cena než kvalita a užitná hodnota.
Bohužel ale ani značkové cenově dražší zboží není vždy zárukou právě oné „kvality“. Kam se může ubírat kvalita v dnešní době, je pak na názoru každého z nás a jeho vlastních zkušenostech. Řekl bych, že pojetí kvality se v dnešní době postupně mění, a to i v důsledku změn v naší společnosti.
Máte nějakou příjemnou vzpomínku nebo zajímavý zážitek z lektorské činnosti?
Za tu dobu, co kurzy dělám, se udála samozřejmě řada zajímavých a humorných situací. Určitě příjemnou vzpomínkou je, jak po účasti pracovníků jedné firmy na otevřeném kurzu jsem se potkal s částí TOP managementu stejné firmy na dalším kurzu. Po kurzu byli překvapení, co vše řeší jejich podřízení a jakou roli oni by měli sehrávat a jak FMEA používat. To považuji na určitě zásadní a potěšující.
A na závěr jako vždy několik tradičních rychlých otázek na osobní preference.
Čemu dáváte přednost?
Pivo, nebo víno? Obojí.
Sparta, nebo Slávie? Nejsem velký fanda…
Pes, nebo kočka? Neřeším.
Ženy, nebo jídlo? Obojí…
Salát, nebo řízek? Salát s řízkem.
Ranní ptáče, nebo sova? Nemám to takto vyhraněné… – nebo že by „ptáče sovou“?
Černá, nebo bílá? … asi bílá…
Kultura, nebo sport? Obojí.
Hory, nebo moře? Oboj
Ty názory na současnou kvalitu výrobků od odborníka znějí poněkud pesimisticky, naopak nebývale častá odpověď „obojí“ na závěrečné stručné otázky působí velmi optimisticky… Děkujeme za rozhovor a přejeme co nejvíce příjemných zkušeností – jak s nejrůznějšími výrobky, tak i z kurzů a vůbec v životě.